Namaluji žluté kolečko, kolem něj pár čárek. Najednou je to slunéčko svítící do dálek. Pak ještě obláčky růžové, ke žluté přidám červenou, trochu světle oranžové a máme tu večer, najednou. Lístky stromů jsou zelené, pírka ptáků naopak bílá. Modré vlnky jsou studené, jak bych je sama cítila. Upravím pastelem stíny a vpravo dole podepíšu, pak zazvoní konec hodiny a já utíkám pro Ríšu. Doma obrázek mi pověsili, jako u uměleckého daru a vůbec přitom neřešili, že chci hrát na kytaru!
01/2024 – Emička si vzpomněla na recitační soutěž. V pátek večer, když recituje v pondělí. A já mám přes víkend směnu v práci. Ach, ty děti!
Korektura – Pajtaš