Znáte tu nejtrapnější chvíli, kdy se probudíte a místo polštáře si hlavinku podpíráte prkénkem od toalety? V hlavě cítíte jen tupou bolest a tušíte, že váš pohled nebude o nic ostřejší? V puse jako v polepšovně a modlíte se, aby ta slaná příchuť byla včerejší přemíra chipsů?
Na obličeji permanentním fixem napsánu a namalovánu vaši novou přezdívku?
Za trikem (či v podprsence) nazvraceno, odér ze spodního prádla vonící po prstenu moči?
Záda prohnuté do dalšího esíčka a končetiny dokrvené naposledy ve chvíli, kdy si ještě něco pamatujete, tedy před více než 24 hodinami?
Já to neznám. Ale taky se občas probudím nepříjemně, jako v tomto týdnu.
Rozlepím oko poté, co zabolí mne rameno.
Koukám, kde to jsem.
Určitě nejsem v posteli.
Na to je kolem moc rozmazaných obličejů
a doma na mě nekřičí.
Dobře, křičí, ale jinak. Tak nějak mileji.
Zabrblám na nejhnusnější obličej v davu, ať na mě neřve a pustí mě. Ve všech kolem to cukne a nějaký zvláště urputný flekanec mi něčím mává před očima.
Ne že bych poznal co to je, ale začínám tušit, že pán (nejspíš, smrděl tak) bude RE VI ZOR.
Zeptám se tak, aby to pochopil a zároveň nedošlo k mýlce a bylo hned jasné a zřetelné, že jsme oba pochopili situaci správně:
Si revizor?
Další výbuch vzteku a zase na chvíli ona ohyzdná pracka dopadla na mé rameno. Ale odpověď zní – JO, RE VI ZOR! a pak mě znovu pouští. Ještě jednou a budeš hledat tu svou pracku jako Ilidian Guldanovu lebku po Azerothu!
Začnu lovit plastovou kartičku, která mě opravňuje zbavit se tohoto tvora a jemu podobných jinak, než na statku Pohádka (nůž, sekera, prasátka) a v tom si uvědomím, že mě tenhleten tentononc vzbudil!
Si revizor bez uniformy. Proč?
Smrádek to nezvládá a jeho podobně smrdící kolego/x s Jeníkem, co už nedělá pro Novu, ale pro MakejHore (tuna make-upu) se mi snaží vysvětlit, že:
Oni nemusí.
Já že taky ne.
A když nemaj na uniformy, ať si řeknou Gogolovi.
A že chci vidět.
Průkaz.
Tak mi ho ukázali.
Pak i ten průkaz a já jim na oplátku ukázal ten svůj.
I ten průkaz.
Světe div se, nejel jsem na černo.
Spánek nebyl předstíraný.
A má zlost na jejich chování nebyla o tom, že bych jí maskoval absenci jízdního dokladu.
No někdo někomu dlužil omluvu!
A protože se Hauptmannführer Stadtkommandos a ostatní Macurajungen (omlouvám se nově nastupujícímu lžimášovi Ostravy) nehodlali s omluviou začít, začal jsem s tím já.
Aby jako RE VI ZOROvští kucí a kuco/kucox/kucx/kuck? věděli/x jak/x na to/x.
Sorryjako, kundo.
To jsem jim neřekl.
I když jsem na oba přední politiky české politické scény v danou chvíli i myslel, stejně tak na kalouskovu jedničku, mackovku či zlost Dr. Átha, když ho chytli s sedmičkou červenýho, zvolil jsem diplomatickou formu.
Fšecke?
No nedopadlo to, asi nemají vychování. Ale já mám, takže když se mnou vystupovali na konečné, řádně a nahlas jsem se rozloučil a popřál jim hodně štěstí v jejich práci. A protože vím, že jsou placeni za rasismus, tedy za každý zachycený černý kousek bez řádného papíru, popřál jsem jim štěstí i v tom.
Na nástupní zastávce.
Kdy v té době tam mohlo být tak 20 lidí. Nevím kolik jich jelo tímto busem, ale co určitě co vím, že nikdo z nich nebude postrádat platný jízdní doklad.
A tak to má být. Protože je lepší mít nablito za trikem, než když se na vás při probuzení vyblije revizor.
Na závěr sprostý vtip.
Víte jaký je rozdíl mezi revizorem a průvodčím? Průvodčí není kokot.
Bez legrace – děkuji všem normálním revizorům a že je jich v Ostravě většina. Ale dokud bude DPO zaměstnávat přisluhovače Saurona, budu se zase já zaříkávat Hasturem, než dorazí sám Cthulhu.
02 / 2024 – Trucuji, protože jsem nejel na černo a přitom jsem měl pocit, že mě revizor nekontroloval v buse, ale v posteli jeho manželky. Jako by nestačilo, že si ji už tak bere půlka severní moravy?!