-
Rubriky
- Básničky (69)
- Povídky (19)
- Truc (21)
- Vše ostatní (2)
Archiv štítku: Báseň
Copak, chceš taky?
Chci, ne potřebuji, chci a pochybuji, chci a miluji. Chci. Chci se. Líbat! Dopaminový feťák, šlapající za pěťák, v noci, pod mostem vžitým zvyklostem a slepé nutkání se. Líbat! Elektrizující čas, při semknutí řas, kdy rty se dotknou a pak … Celý příspěvek
Hele, kotě, kolik ti je?
„Jakube,“ děd děl, zrovna mluvit směl, „žen věk, je taj!“ Ha, prostý to údaj? „Děvčátko 16 až 26, věř, na mou čest. Lže do nedohledna že má dvacet jedna! Součásti přežití, říkej ženám do 39 že jim je 7 a … Celý příspěvek
Po-lemi-ka pro lu-mík-a
Zachvátí mne pa-nika, při zvedání mla-díka, v záchvatu e-pilep-ti-ckém, z rytmu tance ga-stri-ckém v oblasti mého pu-píka. A tak, při ko-ná-ní dob-ra se to právě sta-lo, že chtě či nech-tě omylem se tu při-pos-ralo. Cestou domů krá-čím smradu sebou vlá-čím … Celý příspěvek
Nevěstinec! Krajní možnost rozverné tramvajačky!
Čeká tramvajačka na prvního chlapa, aby tuhle panáčka za prdýlku chňapla. Chlapík hmatem rozhozen, chvátajíc do hostince, cíl byl mu prohozen. Teď spěchá do nevěstince. A tak místo sexu dočkala se dáma pouze v oku lesku večer bude sama. A … Celý příspěvek
Dle čeho soudíš?
Pod vousy se směji hloupostem života, kdy formou jakousi vzniká prý hodnota. Soudím, že dle svého úhlu pohledu ty, soudíš. Okem na tě mrkaje, okatě a přehnaně pýcha ti zahraje skulina v obraně! Soudím, že dle tvého úsměvu ty, soudíš. … Celý příspěvek
Vílí sen
Za večera při měsíčku na tichoulinkou písničku malá víla tancovala a stále se usmívala Když víla se roztočí a do výšky vyskočí šaty z mlhy zavlají až kapky rosy létají Na paloučku v lesíku kde víly tančí ze zvyku chodí … Celý příspěvek
Z cyklu Kosa na kameni – Dvě latě (Tů Lejt)
Sedí smrtka na kameni, kosu brousíc duší, plášť visící na rameni svou hubu stále suší. Čekajíce na opozdilce, prázdné jamky mhouří nadává na provinilce plánujíc zla bouři. Když dočká se konečně, to přichází smrtelník, úpí naň: Čekám věčně! Vždyť už … Celý příspěvek
Poetovy dílka nesmyslné
Když jsem byl ještě školou povinný a nezadaný, můj pohled na svět očima poety byl značně nebezpečný. Jednou jsem dostal pusu, podruhé po puse. Ale mělo to svá kouzla. Pocem, nadělám z tebe sekanou! Čus, ty prej píšeš básničky. A … Celý příspěvek
Díky rohu!
Sedím tady v rohu. A mám rize. Čaj bez lógru, klidní ségru a řeší krize. A mám pitu, s rajčátky, jsou na plátky a voní mi tu. Duševní pohoda, tichá společnost. Možná na věčnost, snová, ta svoboda. Pocity sdílím. A … Celý příspěvek
Zlato, to není tak, jak to vypadá!
Večer po práci tiše odemykáš dveře našeho společného bytu. Mé charakterové vady! Jak asi naplní se míra tvého ženského předvídajícího pocitu? Mé sprosté zrady! V pokoji nalézáš mne sedící v křesle, rudého až v obličeji. Co to máš? To… to … Celý příspěvek
Bez možnosti odkladu
Co je to čas? A jak souvisí s životem? Je život časem? Čas životním procesem? Co krok, to vteřina. Slabika. Život plyne jako psaný text, vteřinu ku vteřině přičteš, a rázem svůj život dočteš. Nejprve počítáš každou vteřinu, pak už … Celý příspěvek
Midori Kaishaku
Pohledem zastřeným vidím teď tento svět, problémem otřelým sklízím bolesti květ. Bolesti nikoliv tělesné, cílem je má temná duše. Myšlenky přímo otřesné. Bolím, raportuji ti suše. Nenacházím už útěchy v požitku lásky tělesné i přes toužebné nádechy, končí mé noci … Celý příspěvek
La coppia fatale
Mamma Už vím, že na tebe čekáme a že holčičky se dočkáme. Pro tebe se všeho vzdávám, pro tebe, slovu „moje“, mávám. Jsi mé vše a tak to zůstane. Plíny, plíny a zas ty plíny! Ty pláč a křik a … Celý příspěvek
Rubriky: Básničky
Štítky: 2022, Ane, Báseň, bez korekce, La Coppia Fatale, mamma, pappa, rozpracováno
Napsat komentář
A scházejí se v alejích!
Cestovati v tramvaji, kde faux pas se stávají a děti na sebe křičí když hlasivky si cvičí. Pak víš i co nechceš a říkáš si – to neřeš. Ale některé povídání nemusí být k pousmání. To poté své zlostné agresivní … Celý příspěvek
Účelnost konstanty φ
Doktor přírodních věd, Kostka Karel Cubeca chtěl definovat svět, stejně jak sám Seneca. A já rád bych se přidal, přec rád mám Jin a Jang. Raději mou verzi vydal viz profesor Oum il Sang. Prezentovat nutno stoicky. V kompozici svého … Celý příspěvek
Možná ještě…
Prostě zapomeň. NE! Říkám ti nech toho! Mračící se mátoho! Ale už! Ať už to je! No tak, koutky nahoru! A ukaž nám i zoubky. A neřeš ty svý hloubky. Hele! Nehraj potvoru! Xichtík zelený kyselý smutku tančící valčík. Zas … Celý příspěvek
Neboj
Ty zažíváš svá muka, když tě onen obejme. Zeď tvé odvahy puká, k prohře tvé zřejmé. V temnotě své utápí pevné vůle fragmenty až plně duši polapí. Přežije z té renty. Stráví pak duši tvou až nezbyde tobě nic. Plní … Celý příspěvek
Malá světluška
– Poslouchám – a stále… – …vás poslouchám – Ano, ano. – UŽ Rozumím. Teskně v sobě dusím zlosti plné odpovědi – Meleš a nevíš o čem, argumenty kolotočem! Jaký porty na ICéeMPé? Mě snad jebne! – Řekni mu, že … Celý příspěvek
Květ vonící zradou
Toběkterá nepotrpíš si na květytoběsložil bych k nohám celé světy Toběkterá jediná zastavíš zlo pouhým „prosím“toběkteré celé zástupy padlých květin nosím Toběkterá bude vždy dekorována NEJ mámatobějenž vždy jsi nenávisti ukázala jen záda Toběkteré jsem ve své hlouposti ublížil nejvícetoběrád … Celý příspěvek
Zrnko rýže
Jednu malou kasídu, jen mezi námi. Možnost sledovat tvé rty věčnosti trvající minuty. Než daruješ mne pohledu na vteřinu vzdáš se obědu. A pak sladce si vyzvídáš To mě teď snad hlídáš? Zamilovaně ti odpovídám Ano, a klidně ti přidám. … Celý příspěvek