Když jsem si tvořil jmenný rejstřík postav, napsal jsem si i ženské jméno Jithi. A u něj mám poznámku: ind., dravidian, vyzn. vítězství, game supp/dd, story kolizni, char. good/order, race human/elf/dryad
Je to dlouhé a možná by pro vysvětlení stačilo napsat jen ind., dravidian. Ale mám psavou a chci i čtenáře trochu potrápit. Jen trošku, jen na kousek.
Procházel jsem si oblasti, kde se používají drávidské jazyky a narazil na Tamilštinu. Popravdě jsem věděl jen to, že jde o jazyk psaný sanskrtem a že snad patří mezi jižní jazyky. Tak jsem nakoukl, co na tento jazyk říká Wiki. A jako první mne zaujaly číslovky.
ōṉṟu, iraṇṭu, mūṉṟu, nāṉku.
To už jsem slyšel, to jsou přeci jména… ale kde jsem to slyšel? Četl? A pak to přišlo. SCP. 1730, Tau-5 Samsara. Tím SCP jsem byl nadšen. Myšlenkou bojové jednotky lidstva, které považuje za horší papírování po akci, než to že zemře a je znovu inkarnováni do svého klonů je prostě geniální. Stejně tak stoický přístup k smrti kolegů (také reinkarnovatelných).
Než jsem zjistil, že jde o číslovky v Tamilu, měl jsem to za výborná jména. Což mám stále, jen mi chybí ta posvátná bázeň z neznalosti zdroje jmen. To tajemno, které těch pár písmen obohatilo jistou legendou. Další sen, znásilněn realitou. Další střípek dětství ztrácí barvy a šeď smutného dospěláctví zapadá a maluje tuto myšlenku v smutné paletě barev.
Žena se mě po chvíli ptá, co mě trápí. V rychlosti vyhrknu pár vět a zvažuji jak v sobě zatratit právě nabyté vědomosti a ani nepostřehnu, že se mě doptává na to, co je SCP. Zase odpovídám, možná spíše odsekávám. Ptá se dál, tentokrát co je to ta Samsara. A kdo je ten mrtvý bůh a jak je to s tou inkarnací a proč bojují právě oni. Dcera se také ptá na spoustu věcí a já znovu a znovu odpovídám a postupně zjišťuji, že nechuť odpovídat je pryč. Ponořím se do vyprávění a popisuji dceři i synovi, jak stateční kyborgové zachraňují lidi a jak se jeden z nich obětuje a pak se znovu narodí a musí psát hlášení…
Umím v Tamilštině napočítat do čtyř a znám význam jmen členů SCP MTF Tau-5 Samsara. Není to už tak tajemné, ale je to fajn vědět, že si to už umím spojit.
Příměrem – v určitém věku nebudíte manželku do sobotního rána polibky, mazlením a případně milováním.
Uděláte ji kávu, nahřejete rohlíky v troubě a pokud jsou haranti doma, vyperete je „Dondi nakupit“, „Doval se do kina“ nebo „Doprdele, je ti 30…“
Víte, že to není to samé, jako když v očích vidíte touhu a z každého nádechu se stává vášnivé vyznání.
Ale když si pak místo hasáku vezmete do ruky pero a jdete psát poezii, místo křiku je vám nadělena deka a chvilkový odklad nevyhnutelného.
Kohoutek bude kapat i zítra.
12/2022 – Plnoletý trucík o dospívání a touze tento proces zvrátit
P.S.: SCP – https://www.postavy.cz/svet/scp-foundation/