A mon ange curieuse…

Milenka bolest žádá si pozornosti,
kdy tlačí na mé zjevné slabé místa,
řešení teď nabývá formy topornosti,
i když léky míchám jako alchymista.

Poprosím tedy o omluvu mého mlčení.
Není dáno špatnou výchovou či zlostí,
úsudek zastřený, za stálého mlžení.
Snad srdce mé klidu samého pohostí.

Nad dalšími verši dlí kladba práce,
která stojí mne dnes čas, ten volný.
Ku zlosti je lenost teď špatný rádce,
navádí mne na přestupek libovolný.

Proto proteď končím toto malé téma.
Než připadne mi pověst arci-bohéma.

10/2021 – Omluva za nedostatečnou výřečnost, utlumenost či dokonce škarohlídství v pracovním kolektivu 🙂
Psáno v povinných pauzách, celkový čas cca 30min.

Korektura – Macík

Příspěvek byl publikován v rubrice Básničky se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář