Ve dne masky veselí nosíš, však po nocích zní tichý pláč, V duchu všechny bohy prosíš, ať s osudem zůstanu já rváč. V srdci tvém, stále čistém a mladém, neměly by býti takto silné chmury, protože i víra má, obehnaná chladem, napadena je velmi silnými démony. A ač nerad přiznám to, slza skane, po tváři mé a slova vhodná hledám. Protože síly ve mne dost zatím plane, kmotře Smrti se jen tak já nedám!
10/2019 – inspirací je strach nejstarší dcery z mé mortality.
Gramatická a dramatická korektura – Pajtaš Odvedle BSc. SSc.