Smála ses mi Verunko, že padají mi vlasy, že zbývá mi jich malounko. Takneasi. Tak plácl jsem tě Verči, ve jménu tvé krásy, po dupce, tak nehysterči, takneasi. Protože má Verunka má dlouhé krásné řasy, mrkla na mě zlehounka. Takneasi. Po políbení Verunkou, slyším v hlavě hlasy. Nabádajíc hříšnou myšlenkou, takneasi! Vše ukončí smích Verunčin. Protože v tyto temné časy chtějí mrňata mód maminčin. Tak ne asi. Bez vlasů a objetí Verunky, děti žvatlajíce unisono ukončili okamžik hezounký. Tak asi jo, no.
07/2023 – Mé berunce, která teď nemá děti doma a má alespoň chvíli klid.