Začnu lascivním vtipem – Jak bezpečně poznáš neovegana? Budeš 10 vteřin mlčet a on ti řekne sám.
Část čtenářů by se mohla urazit a to právem. Protože tento vtip útočí na jejich životní styl. A přesto se můj vzor nejvíce veganský vegan, kterého znám smál více, než většina zvířatožroutů. Přemýšlel jsem proč, protože ho považuji za velmi inteligentního a s velmi pevným morálním kompasem. Nepamatuji si už slovo od slova, jak to definoval, ale takto nějak to bylo –
Víš, hodně lidí nebere vegánství jako životní směr, ale jako současný životní postoj, který jim pomůže překonat tuto etapu života.
Čím více jsem nad tím uvažoval, tím více mi to zapadalo. Aby byl člověk vegan, musí se vzdát jistých přirozených věcí. Protože přirozené nám je být efektivní. Lidí je moc a živit to je problém. Maso je koncentrovanou formou energie, produkty ze zvířat jsou v globálním měřítku prakticky nenahraditelné a přesvědčit lidi k nepohodlí je vždy dočasné řešení.
Toliko k veganství – je to víra, která je dlouhodobě aplikovatelná pouze u jedinců. Plošně musí existovat dotace utvrzení členů skupiny mezi sebou, že jejich strádání je pro dobrou věc.
Co je tedy spouštěčem takového chování (u většiny, nikoliv však u všech?) Podle mne to budou ty dvě emoce, kterých bychom se měli vyvarovat v co největší míře. Strach a zlost.
V mém okolí často slýchávám zkazky na to, že Báťuška poklepe svým malým mužstvím na ono velké červené tlačítko a odpálí tím nukleární zimu. A proto musí zbytek světa zasáhnout a to co rusovi udělají je omluvitelné.
Nebo dodnes slýchávám – Covid je taková rána pro lidstvo, že se musí vzdát osobních svobod a je legální či dokonce žádané odpůrce tohoto postoje penalizovat.
A přehršel podobných případů, kdy jako jednotlivec jsi tlačen k názoru, jeho prezentaci a pokud není v souladu s okamžitým úsuzem, revidovat nejen svůj názor, ale i své zdroje. Udávat a potlačovat jakýkoliv jiný názor.
Hodně mi to připomíná hry dětí či myšlenkové pochody adolescentů
– vyhrál jsem, nebo si prohrál?
– Vyber kartu, já ji uhodnu na dva pokusy. Tvoje karta je černá! Ne, tak je červená!
– Pokud mě máš ráda, uděláš to pro mě. Jinak mě nemáš ráda!
– Pokud chceš, abych ti večer podržela, koupíš mi to!
Z neznámého objemu možností vytrženy násilně pouze dvě. Ta, která vyhovuje žadateli a ta, která nejvíce potrápí žádaného. Jakákoliv odpověď snižuje šanci na úspěch. Jak už jsem dříve psal – Losna nebo Mažňák? Já jsem pro Široka, nebo si počkat na Vláďu Dratušku (doufám, že to píšu správně).
Polarizací situace ztrácí všichni. Není jen hodný Zelinský. (zkuste si zjistit něco o jeho ženě a kolotoči financí. Nebo si pozjišťujte, kolik a jak dlouho bude UA platit za bitevní hračky a jejich stav, když na UA dorazí)
Není jen zlý Putin (situaci nelze datovat od 2022, ani od 2015, ale mnohem dříve, než Vláďa kdy žil)
Je jen skupina mocností, které tímto krokem řeší své problémy. Profitují na tom a čím více jim pomáháte prosazovat obrázek dobro vs zlo, tím více deklarujete svůj strach či hněv.
Pro ty, kteří jsou už po uši v obrázku, jak si to zase po Praze mašíruje rus v tanku… slovensko by bylo první a to je součástí celku, zajištující ochranu. UA nikoliv, neuměli si vyřešit staletí sporů s rusy a nikdy ani nebyla snaha tohoto opravdu docílit.
Nebo se snad na šlonsku prohání polské tanky? Pravda, docela hodně jich je u sv. Mikuláše na Lipové v Hati. Ale z tanku chlastaj Radka za 40.
11/2022 – Šestnáctý truc o možnosti volby/nevolby a vše mezi tím.
Jediné, co je partiní je otázka mé ženy – Půjdeš s košem, nebo chceš večeři?
P.S.: Nejsem vegan, nejsem vegetarián. Stravou inklinuji spíše k vitariánům, zařazením do společnosti pak k tradiční mantře – Dělej, co uznáš za vhodné, ale přitom se můžeš podívat se sám sobě do xichtu, aniž by sis do něj naplival.