V autobuse jedu už poněkolikáté, dnes opět s drobnější dívkou, věkově je tak o polovině mého věku. Nepočítám to, ale letos jedeme stejným autobusem po třinácté – není to moc, ale v lednu, únoru a dubnu jsem byl nemocný, ona v březnu – 2.3. ráno pokašlávala a měla v ruce modro bílý kapesník s něčím, co mělo vypadat jako pomněnky, ale šlo určitě o pupkovec! Pak jsem ji zahlédl, když jsem jel od doktora domů se vyležet. To bylo nejspíš 30.3. Přesně nevím, protože jsem v té době koukal hodně na Pythony a moc jsem nespal. Takže se můžu splést.
Ale dnes je to jiné, dívá se mým směrem.
Dívá se přímo na mě?
Dívá se déle, než 5 vteřin a neuhne pohledem?
Podívá se potom na moje ruce?
A podívá se potom na můj hrudník?
Zaznamenám rychlejší komíhání krve krkavicí, až lehce tepe?
Olízne si nepartně horní ret?
Podívá se znovu přímo do očí?
Pousměje se?
Dívá se pak do země a lehce se ji pohybují rty, jako by si připravovala co mi řekne?
Jde ke mě?
Tak je to jasné, něčím jsem se pokydal a ona je tak hodná, že mi to jde říct. Panikařím, protože ta její košilka je v bordó a ta světle zelená taška se k tomu nehodí a já ji to nechci říct, protože se snaží být hodná a upozornit mě na to, že jsem přehlédl, že jsem prase!
Navíc, drží knihu, přebal znám. Chvíli pozoruji a potvrdím si, že je to Kant. Ale ona vypadá tak na 20, možná 22. To je velmi těžké čtení pro tak mladou.
Takže buď se snaží zapůsobit, nebo je stejně jeblá, jako já.
Pokud je jeblá, nejde mi říct, že jsem se pobryndal, ale asi taky viděla, že usínám u Senecy. Takže mě jde zdrbat za nedbalé oprášení archaických názorů na boj s vlastním vztekem.
Pokud není jeblá a snaží se zapůsobit, bude potřebovat pomoc při louskání Kritiky čistého myšlení a na to vážně teď nemám čas. Navíc jestli jsem se něčím zmatlal a navíc mě viděla číst Senecu, pomyslí si o mě, že jsem snad natolik roztěkaný, že bych se mohl například zakoktat, nebo ji pozvracet.
K čemuž nemám daleko, protože jsem nesnídal. Místo toho jsem do poslední chvíle dočítal Drbohlava a jeho Masové vrahy. Takže pokypaný nebudu a vegetarián taky ne. Vlastně budu možná pokypaný, protože když jsem se oblékal, přišla malá a usla na mě. Takže budu mít poslintané triko i kalhoty.
Takže to asi vypadá, že jsem se pomočil. Při současném zjevu to přisoudí prostatě, nebo diabetu.
Další důvod rychle utéct, protože podle absence prstenů a dalších šperků jde buď o sestru či lékařku, nebo o osobu veřejně činnou v oblasti bezpečnosti – hasička, nebo policistka.
Kant, takže hasička.
Jde mi říct, že jsem se pomočil a přitom má na nohou cukle. Nesnáším na hezkých holkách cukle s kotníkovýma ponožkama!
Tak se proderu ven z autobusu a hlasitě si oddechnu. Rychlá kontrola kalhot a jsou čisté. Dívka zmateně kouká a já ji radostí zamávám.
Nejsem zgycaný! Navíc jsem ji utekl a nemusel ji přitom říct jediné slovo!
Zítra ale pojedu pro jistotu jiným spojem, nechci tohle podstupovat znovu. Navíc bydlí v domě, jehož číslo popisné je prvočíslem a tohle já hodně závidím!
A v tom domě bydlela taky babička mého úhlavního nepřítele, který mě celou základku porážel v kanastě. Šachy nehrál a perem jsem ho trumfnout nemohl, protože jsem psal číňanem. Jsem si vědom toho, že to vypadá na eufenismus ohledně velikosti penisu, ale opravdu jde o psací potřebu. I když… ani u těch porovnávání penisů jsem nebyl na základní škole lepším, než on.
Až tuto úvahu budu probírat s manželkou, asi mi zase řekne něco o tom, že si to tak nemám brát, že třeba šlo slečně o něco jiného.
A možná zase dodá, že jsem se ji třeba líbil.
Ale já vím, že to není možné, protože už jsem si vydobyl tu, se kterou sdílím děti i knihovnu.
06/2023 – každý to máme v hlavně nějak domotané. Já jednou třeba běžel po hádce s Luci za ní, když šla na autobus domů. A než odjela, tak jsem ji řekl, že měla pravdu. Neměla, ale chtěl jsem udělat romantické gesto. Což se nakonec povedlo, i když mě viděla běžet. Nemám běhat, pokud nejde o život. ;o)