Prolog: V pokoji mladého muže, jenž právě by rád oslnil svou dívku. Štěstěnu vyzve, zkusí recitaci vlastní tvorby, jen úryvku. Jak dopadne? Uspěje, či promrhá o lásku svůj pokus jediný? Čas sladce uplyne? Nastane trapna zlom nekonečné vteřiny? On: Hledám slov, jakými ti svou lásku co nejsilněji projevit, On: jak cestu společnou v našich životech společných objevit, On: předat ti vhodnými slovy, co těžko lze slovy jen vyjevit, On: a bohyni vášně poté v tělesném aktu se mnou znovuobjevit. Ona: Mě to neba... Ona: nechceš třeba... Ona: se to... no to, víš, to... On: Dopřát ti pocitu blaženého a tedy ambrozii vesmíru tohoto? On: Dotknout se tvé šíje, v mžiku byl bych prosycen chtíčem, On: a políbit ústa tvá, stalo by se vášni milostné tím klíčem. On: kdy poté místa málo je, pro sladkých slovíček pár, o ničem. On: Dopřej vášni mé průchodu a pak k nácviku Jak býti rodičem. On: Jen jedinou strofu, tématem o tvé tužbě, o tvé vášni jediné. Ona: Uvidíme. On: Jen čtyři verše, jen pár slov, oslov milostný v hlavě šum. Ona: Tak čum! Ona: Rouzes ár red Ona: ánd skáj iz blů Ona: maj poem iz bed Ona: aj mejk láv vit you Epilog: Děj další, milostný, nechť zůstane ostatním navždy skryt. Avšak příklad z něj, že chtíč dominuje! Prohrál právě cit. Bude vždy tedy více těch, kteří budou chtít; tělo si vzít. a pro boje o přízně dám nechávají s úšklebkem jiným ctít.
06/2022 – Zkouším něco nového 🙂
Korektura – Macík