Archiv autora: Pajtaš Odvedle

vztek a zlost v myslipomalu se přibližujenač asi myslítvář bez výrazu je chce mě uškrtit?uhodí mě?musím ho zkrotit?poznává mě? oči tak prázdnéovládlo ho tonení to hrané?bojím se táto jde blíž a blížjá zlehka couvámpotichu, jak myštakhle ho neznám teď už … Celý příspěvek →

zrazen a podvedenvlastní myslísoukromou realitouneobjektivníscénáře v hlavěchaos a bludyněkdy snad záchvěvnebeské hudbyoběť i pachatelv jednom tělea přece navenektváří se veseleco ještě vyvedeten sivý kapitánstraní se všeho…ač je zvánúlevou je prázdnota…ne, prokletím!však s nadějí zůstávávzpomínek stíni jizvy na tělememento trestuto hraniční … Celý příspěvek →

Dlouho kráčím po hranici,nevěda kam… ba zda dojdu.Vlevo nebe slibujícícestu k normálnímu životu. Ha, vpravo propast!Volající, laskavá,pozor – je to past!A možnost, ach tak lákavá. Šance se vyhnoutvšem hnusům světa,a též zapomenout,tohle je má meta? Nebo se snažit,a snad i … Celý příspěvek →

prázdnota přikryla vše živéžádná radost, žádný směrnení kam uniknoutžádné barvy, vše je sivéčernočerné, jako tér možná jen vztek a slzychtějí na svět, chtějí venjak splašený kůňzdravý rozum pomalu mizíkéžby to byl jenom sen a pod tím závojem nicotyvskutku jako sen … Celý příspěvek →