Dneska v knihovně jsem vracel knížku, co Emka nemohla vrátit sama. A dostal jsem za úkol donést nějaké pohádky.
Tak říkám slečně – Chtěl bych nějaké Amundsenovy pohádky před spaním.
Slečna – To spíše v dospělé části.
Já – Pohádky?
Ona – Amundzenovy?
Já – Tak byl to dřist, ale zase že by to byly pohádky….
Ona – To jste ale řekl vy.
Já – No určitě, to máte pravdu.
Ona – Tak jak?
Já – No máte je?
Ona – Co?
Já – No ty pohádky.
Ona – Andersenovy.
Já – No celou dobu to tady říkám.
Ona – Říkal jste amundsen…
Přišla nějaká mamina.
Mamina – Amundsen je vodka.
Já – polárník.
Knihovnice – Andersen, ne Amundsen….
Šel jsem si najít tu knihu sám. Když jsem ji donesl, z žertu povídám – Jeden Amundsen.
Knihovnice – Andersen.
Já – Mr. Anderson? *nasadil jsem si brýle*
Tipla průkazku a rozloučila se – Vítejte v reálném světě. A vzala si 30kč za pozdní vrácení původní zápůjčky.
05/2022 – Čtvrtý Truc – Co by se také mohlo stát, když vodka není pohádkou.