Pod vousy se směji
hloupostem života,
kdy formou jakousi
vzniká prý hodnota.
Soudím, že dle svého úhlu pohledu
ty, soudíš.
Okem na tě mrkaje,
okatě a přehnaně
pýcha ti zahraje
skulina v obraně!
Soudím, že dle tvého úsměvu
ty, soudíš.
Cituješ, jsem lepším než
ty kdys Jakube, ty kdy byl!
Přiznej si slabosti též!
By sis to již, kurva uvědomil!
Soudím, že dle tvého gesta
ty, soudíš.
Já jsem jen já
jsem sebou sám
povaha jediná má
je jediné co mám.
Soudím, že dle tvého vzteku
ty, soudíš.
Že jsi lepší víš,
tak už si to nech.
Poraď mi ty spíš
jak neublížit
nikomu
ničemu
nikdy
a za nic
Tak už si to nech.
neubližovat ve slovech.
Soudím, že dle tvého překvapení,
že já, soudím.
Soudím, že volnost nesoudit je ta tam.
Soudím, že omluvit se teď nejspíš já mám.
Soudím, že zjistil jsem, že smysl tomu dám,
když soudím. A odsuzuji se - sám sebe, sám.
02/2023 – Soudě podle textu půjde o soud nad mými soudy. Směšné, když existuje možnost odvolání =)